Kojení: Nejčastější mýty a praktické rady pro maminky
Vzhledem k diskuzi v médiích v posledních dnech, na kterou můžete snadno narazit, bych ráda zdůraznila, že v naší ordinaci se také snažíme kojení maximálně podporovat.
Již při prvním kontaktu s námi předávám ohledně kojení rodičům vcelku podrobné informace.
Maminky, které mají potíže s kojením, se snažím podpořit informacemi, pochopením a radou. Při zvažování dokrmu v prvních 4-6 měsících vždy preferuji vlastní odstříkané mateřské mléko a konzultaci s laktační poradkyní. Až pokud tato snaha selže, doporučuji umělou mléčnou formuli, pokud dítě dobře neprospívá – výběr mléka nechávám zcela na rozhodnutí rodičů, pokud není žádný důvod pro speciální výživu.
Mnoho maminek z mého okolí se rozhodne ukončit kojení nebo zahájení podávání dokrmu umělou formulí bez předchozí konzultace s lékařem. A já to plně respektuji. Důvody jsou často různé a každá žena má právo se takto rozhodnout, žádnou ženu za to nijak neodsuzuji.
CO VÍTE/NEVÍTE O KOJENÍ:
Kojení je nejpřirozenější a nejlepší způsob výživy dětí.
Výlučné kojení je doporučováno do cca 6 měsíců věku dítěte a dále pak je v kojení vhodné pokračovat i po zavedení nemléčných příkrmů – ideálně do 1-3 let věku, eventuálně i déle (podle potřeby maminky i dítěte). Pří nedostatečném prospívání dítěte je možno po poradě s dětským lékařem dokrmovat při kojení i umělým kojeneckým mlékem, eventuálně kojení v nezbytných případech i ukončit.
I když jsou na složení a výrobu umělých mléčných formulí vynakládány stále vyšší nároky a výrobky jsou neustále vylepšovány, tak neumíme složení mateřského mléka ještě ideálně napodobit.
Výhody kojení:
- Bezesporu nejsilnější výhodou je utužení vzájemného citového pouta mezi matkou a dítětem.
- Pro matku zajišťuje kojení také spoustu zdravotních (např. lepší zavinování dělohy, ochranu proti osteoporóze atd.), ekonomických i ekologických výhod, kojící matky mají i snížené riziko depresí/úzkostí po porodu.
- Podle mnoha výzkumů má kojení pro dítě mnoho zdravotních benefitů a to bezprostředně po narození (ochrana proti infekčním nemocem, správné dozrávání střevního mikrobiálního osídlení, apod.) i do jeho pozdějšího života (snížení rizika vzniku cukrovky, alergií, Crohnově nemoci, obezitě apod.).
Při kojení je vhodné střídat (zejména v několika prvních týdnech po narození) různé polohy dítěte, aby nedocházelo k hromadění mléka v jednotlivých oddílech prsu a předešlo se např. bolestivé retenci či možného vzniku zánětu v prsu.
Režim kojení je velice individuální: některým dětem vyhovuje kojení “kdykoliv si řeknou”, jiným lépe vyhovují pravidelné intervaly při kojení (např. každé 2-3 h během dne). Po každém kojení je nutno dbát na správné odříhnutí! Pokud dítě správně neodříhává hrozí bolesti břicha a častější ublinkávání.
Délka kojení je také velice individuální: podle výzkumů se zjistilo, že děti sají efektivně 15-20 min (některé i kratší čas), a proto se většinou nedoporučuje kojit déle (část dětí potom u kojení usíná a navykne si kojení používat především jako prostředek ke zklidnění, což může vyvolávat “začarovaný kruh” – dítě pije neefektivně, proto málo prospívá na váze, mimo přiložení u prsu je plačtivé a neklidné, maminka je nervózní, kojení ji zabere většinu času – nemá čas se najíst, odpočinout atd.).
Výživa matky v průběhu kojení je velmi důležitá. Strava maminky by měla být bohatá na všechny živiny, navíc by měl být zvýšený příjem vápníku a vitamínu D3. K podpoře kojení je možno využít čajové směsi, bylinné i další potravinové doplňky. Některé děti jsou velmi citlivé a určitá strava maminky u nich vyvolává poruchy trávení či vyrážky/ekzém – to je potom vhodné konzultovat s dětským lékařem. Obecně se kojícím matkám nedoporučují nadýmavé potraviny a sycené nápoje.
ČASTO TRADOVANÉ MÝTY/NEPRAVDY A OMYLY SPOJENÉ S KOJENÍM:
- “Mám málo mléka, protože prsy již nebývají hodně naplněné” - prsy bývají silněji napjaté pouze v prvních týdnech po narození dítěte. Postupem času se objem prsou tvorbě mléka přizpůsobí a navíc se mléko tvoří i v průběhu kojení! O stavu dostatečné výživy dítěte tedy stav naplnění prsou nic nevypovídá, vždy je nutné sledovat váhové přírůstky dítěte!!!
- “Dítě je plačtivé/neklidné z důvodu hladu/nedostatku mléka” - pláč dítěte je v prvních týdnech jeho života jednou z mála možností jeho komunikace. Ne každý pláč tudíž znamená hlad, ale může signalizovat i další nepohodu - např. pocit osamocení, bolest, únavu, strach, nepříjemné pocity po vyprázdnění stolice apod. Postupem času se rodiče naučí jednotlivé “typy pláče” rozeznat.
- “Dítě má zelené = hladové stolice” - zelené zbarvení stolice u kojenců nemá žádnou souvislost s nedostatečnou výživou! Většinou je zbarvení způsobeno trávením mateřského mléka, které je ovlivněno buď stravou maminky (nadbytek cukrů, užívání prepárátů obsahujících železo, alergie na bílkovinu kravského mléka apod.) nebo častějším pitím tzv. předního mléka při kojení, které obsahuje větší množství cukrů. Pokud je dítě spokojené a dobře prospívá na váze, tak není nutno zbarvení stolice nijak řešit (výjimku představuje nález hlenu či krve ve stolici - to je vhodné s lékařem konzultovat).
- “Mám asi nekvalitní/slabé mléko” - nic jako nekvalitní/slabé mléko neexistuje! Někdy se stává, že dítě má (přechodně nebo dlouhodobě) vyšší nároky na výživu a proto bývá nutné režim krmení po poradě s dětským lékařem upravit/doplnit.
- “Když má matka málo mléka, tak musí méně kojit, aby se stačilo mléko dotvořit” - to je největší omyl! Naopak! - čím více se prsní žláza sáním dítěte nebo odsáváním stimuluje, tím více je laktace podporována a posilována! Takže pokud má maminka obavy z nedostatku mléka, tak by měla přikládat dítě ke kojení častěji a přikládat eventuálně i k oběma prsům v průběhu jednoho krmení!
- “Dítě se nechce přisát, proto je nutno používat kojící pomůcky” - nemusí to být nezbytně nutné. V prvních dnech/týdnech bývají prsy hodně naplněné mlékem a napjaté, a tím pádem mají tuhé bradavky, které mohou být pro dítě těžko uchopitelné. Doporučuji prsy před kojením nahřát (např. ve sprše), potom bradavku uvolnit manuálním odstříkáním mléka, aby bradavka změkla a dítě se mohlo lépe k prsu přichytit.
‼️ 🆘 Nebojte se požádat o pomoc!
S většinou obvyklých obtíží spojených s péči o dítě a kojením poradí dětský lékař.
V průběhu kojení a prvního roku života dítěte se objevují tzv. laktační krize a růstové spurty – dítě se např. hlásí ke kojení častěji nebo naopak méně často, odmítá se k prsu přisát, dítě se při kojení kroutí a od prsu se odtahuje apod. – vše bývá v naprosté většině případů jen přechodné a po několika dnech se opět situace upraví.
Při jakýchkoliv potížích je vhodné využít pomoci školených laktačních poradkyň, které často jezdí k maminkám přímo domů a nejlépe odhadnou a pomohou poradit s konkrétními potřebami. Zkuste využít všech dostupných možností k udržení laktace.
Pokud ale i přes veškeré vynaložené úsilí není kojení k zajištění plné výživy možné/dostačující, tak si to nevyčítejte, není to vaše osobní selhání! Vysílená a psychicky vyčerpaná maminka přenáší často neklid na své dítě, které potom bývá nadměrně plačtivé…období kolem porodu a první týdny po něm mohou být krásným ale také i velmi náročným obdobím…vše je nové…je přirozené, že se cítíte nejistě, máte pocity vlastního selhání a neúspěchu v roli rodiče…je ale velmi důležité udržovat se co možná nejvíce v psychické pohodě, umět najít si trochu času i sama pro sebe – to znamená v péči o dítě poprosit o pomoc partnera/rodiče/kamarádky…pokud to nestačí, tak hledejte pomoc i u odborníků (dětský či praktický lékař, psycholog, psychiatr apod.).
U nás v ordinaci kojení podporujeme!