Kojenec do 1 roku

Novorozenec

Ještě před porodem by si maminka měla najít pro děťátko svého praktického dětského lékaře, u kterého dítě zaregistruje. Je vhodné se ještě před porodem (pokud je to možné) s lékařem domluvit, jak proběhne první vyšetření po návratu z porodnice. Většinou dítě navštíví pediatr doma, kde proběhne první vyšetření. Rodiče podepíší lékaři tzv. registrační list a kopii si ponechají. Registrační list však nenahrazuje přihlášení dítěte do zdravotní pojišťovny. Do osmi dnů po narození je potřeba dítě přihlásit k příslušné zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna i matka dítěte…

Pokračovat ve čtení

Kojenec 1. měsíc

Dítě bylo v den propuštění z porodnice očkováno do levého ramínka proti tuberkulóze (tzv. kalmetizace). V počátku není na ramínku nic patrné, ale již po dvou až třech týdnech se v místě vpichu začne tvořit pupínek a později hnisavá pustulka (jako např. u akné), která se zvětšuje, tvoří se v ní hnisavý sekret. Později chránička praskne a vyteče trochu hustého hnisu. Je to důkaz dobré tvorby protilátek proti TBC. Ošetřujte místo kalmetizace čistým lihem jako pupek. Nikdy pustulku nevymačkávejte, nechte hnis volně odtékat. Pokud se vám zdá reakce na očkování příliš velká, poraďte se o dalším postupu se svým dětským lékařem. Kolem třetího až čtvrtého měsíce zkontroluje chráničku pediatr (ve větších městech sestra na kalmetizační stanici) a určí, zda se očkování ujalo, nebo zda bude nutné dítěti po 2. roce věku zkontrolovat titr protilátek, případně vakcinaci proti TBC v této době opakovat. Dokud není jizva po TBC očkování zcela klidná, s dalším očkováním nezačínáme…

Pokračovat ve čtení

Kojenec 2. měsíc

Během prvních dvou měsíců věku se už maminka postupně naučila porozumět téměř všem potřebám svého děťátka. Novorozenec ještě nevydrží být dlouho vzhůru. Jakmile usne, nic jej ze spánku nevyruší, dokud není dostatečně vyspalý. Ve druhém měsíci věku se však pomalu zkracuje přes den potřeba spánku mezi jednotlivými dávkami kojení a prodlužuje se délka bdění. Děťátko je již potřeba častěji přebalovat. Při přebalování máte báječnou příležitost k povídání si a ke hře s dítětem: hrajte si s ním, hlaďte jej, šimrejte, smějte se spolu. Při hře s rozbaleným dítětem se mu pod zadeček dostane trochu vzduchu a pokožka je i po zabalení méně náchylná k opruzeninám. Místo na přebalování by mělo být pro rodiče i dítě příjemné, zavěste mu nad hlavičku pohyblivou hračku, na okolní nábytek nebo stěnu nalepte barevné obrázky. Dítě je bude pozorovat a bude při přebalování klidnější. Pokud dítě přebalujete na vyvýšeném místě, nesmíte jej ani na okamžik spustit z dohledu. Ani zdvižený okraj přebalovací podložky nezabrání dítěti, aby se nepřevrátilo...

Pokračovat ve čtení

Kojenec 3. měsíc

Ve třetím měsíci jsou děti v poradně většinou očkovány vakcínou Infanrix Hexa, která je v budoucnu ochrání proti dávivému kašli, tetanu, záškrtu, invazívním hemofilovým nákazám, žloutence typu B a proti přenosné dětské obrně. Podmínkou je, aby již byla zahojena reakce po prvním očkování proti tuberkulóze, které bylo provedeno již při propuštění z porodnice. (Děti, které nemají na očkování proti TBC žádnou reakci a jizvička na levém ramínku je sotva patrná, jsou při nedostatečném množství protilátek proti TBC přeočkovány po druhém roce věku.)

Pokračovat ve čtení

Kojenec 4. měsíc

Kojenec ve 4. měsíci věku je pokud možno stále plně kojen. Mateřské mléko zůstává základní výživou miminka, není potřeba dodávat žádné příkrmy. Kojení je pro matku i dítě chvilkou klidu, uvolnění a oboustranného uspokojení. Maminky podávají jen denně 1 kapku vitamínu D jako prevenci křivice. Do šesti měsíců dostává miminko jednou měsíčně vitamín K, kapičku většinou podávají sestřičky v poradně, aby nemusely maminky na jednu kapku měsíčně myslet. Mateřské mléko dodává děťátku nejen všechny potřebné živiny, ale i ochranné látky proti nákazám, které maminka prodělala, což je důležité především v útlém věku v období podzimních respiračních infektů v okolí dítěte…

Pokračovat ve čtení

Kojenec 5. měsíc

V 5. měsíci dochází k výraznému rozvoji psychomotorických funkcí děťátka. To se zdokonaluje nejen v pohybu, ale i v orientaci v prostoru. Děťátko se převaluje ze zad na bok a na bříško. Na bříšku si hraje s oběma rukama, zdvíhá celý hrudníček nad podložku. V poloze vleže na zádech objevuje i nožky, strká si je do úst, nejprve jednu, později obě dvě. Hračky, které má v dosahu ruky, umí uchopit. Drží je oběma ručkami, sleduje ji v rukách očima (má rádo jasné syté barvy – červenou, žlutou), podává si hračku z ruky do ruky. Také již rozeznává mimiku blízké osoby, laskavý nebo přísný hlas. Často se směje a piští, výská, většinou ve vysokých tónech…

Pokračovat ve čtení

Kojenec 6. měsíc

V šestém měsíci nastává v životě miminek mnoho změn. Jak jsme již zjistili, Viktorka má svůj první zoubek. Ne u každého dítěte tato událost projde v počátku bez povšimnutí a maminka si všimne zoubku až v okamžiku, kdy o zoubek zacinká lžičkou nebo ji děťátko při kojení omylem lehce „kousne“ do prsu. Častěji bývají děti při prořezávání zoubků neklidné, mrzuté a plačtivé, zvláště tehdy, když se zoubky prořezávají na povrch dásně později, tedy třeba až mezi 8.–10. měsícem. V tom případě můžeme dítěti potřít nateklé dásničky chladivým gelem pro usnadnění prořezávání zoubků, který doporučí dětský lékař nebo lékárník. Můžeme využít i různé chladivé hračky a gelová kousátka, která se vkládají do ledničky a dětem dávají ke žmoulání, aby si dásně ochladily. Vždy však musí být z nezávadného materiálu, tedy od vhodného výrobce. Pokud má dítě teplotu, můžeme mu na noc podat léky proti horečce, které pomohou i proti bolesti. Horečku nad 38 °C mívá však při prořezávání zoubků jen velmi malé procento kojenců. Proto déletrvající horečku „nesvádějte“ jen na zoubky a poraďte se se svým dětským lékařem. Některé děti mohou mít přechodně i řidší stolici, ne však velký průjem. Onemocnění dítěte můžeme přičíst na vrub prořezávajícím se zoubkům až tehdy, pokud lékař vyloučí všechny jiné možné a závažnější příčiny obtíží…

Pokračovat ve čtení

Kojenec 7. měsíc

V sedmém měsíci věku se děti stále více fixují na jednu osobu, která o ně pečuje a tráví s nimi nejvíce času, nejčastěji na matku. Pozorují činnost matky a broukají si v hlubších tónech. Od cca šestého měsíce začne malý človíček vydávat zpočátku jen jednoslabičné zvuky, během dalších dvou měsíců již začne „slabikovat“. V této době mají děti stále více zážitků, které sdělují svému okolí neustálým žvatláním. V poloze na zádech zdvihá děťátko hlavičku vysoko nad podložku, dává si nohy do pusinky. Dítě se zatím samo neposadí a při posazení tzv. „pivotuje“ – stabilitu udržuje tím, že se ohne v zádech dopředu a horními končetinami se opírá mezi roztaženýma nožkama. Dokud dítě pevně a jistě nesedí, snažíme se dítě neposazovat, jen výjimečně je chováme na klíně, ale raději je krátce vložíme do autosedačky nebo lehátka s opěrkou. Vsedě s oporou již umí dítě uchopit hračku jednou rukou, hračku bere mezi palcem a dlaní. Pokud má hračky dvě, tluče s nimi radostně o sebe. Když děťátko držíme v podpaží, odráží se nožkama od podložky a „poskakuje“. Drženo v trakaři, udrží dítě váhu celého těla na horních končetinách. U dítěte se projevuje touha po lezení. V poloze na bříšku zdvihá tělo a podsouvá dolní končetiny – pokouší se o stoj na čtyřech…

Pokračovat ve čtení

Kojenec 8. měsíc

Dětem rostou další horní řezáky, takže na konci osmého měsíce může mít vaše dítě až šest zubů. Bude-li ale mít jen dva, neplašte se. S přibývajícími zuby postupně přecházíme od kašovité stravy k hrubší kouskovité konzistenci, aby se dítě naučilo kousat a polykat větší sousta. Navíc se přidává do stravy lepek, kousky pečiva, nejlépe tmavý chléb nebo rohlík. Do stravy se může přidat i rybí maso, jemné sýry a „živé“ jogurty. Nápoje nabízíme dětem z hrnku…

Pokračovat ve čtení

Kojenec 9. měsíc

V tomto období rostou děti zdánlivě pomalu, ale dobře přibírají na váze. Viktorka je dlouhá a štíhlá, ale v 9. měsíci měří děti kolem 72–75 cm a váží zhruba 8,5 až 9 kg. Človíček se většinou už sám posadí, sedí zpříma, leze po kolenou a posadí se. Když se má o co opřít, chodí s oporou dopředu. Vylepšuje se i v jemné motorice. Sám sebere i hodně malý předmět, např. drobek, palcem a ukazováčkem – tzv. klešťovým úchopem. Sleduje naše pohyby a kopíruje grimasy, aniž by rozuměl jejich významu. Na požádání předvádí dětské hříčky: paci-paci, pá-pá, jak je velký, jak dělají hodiny apod. Dovede si hrát s hračkami a rozhazuje je kolem sebe…

Pokračovat ve čtení

Kojenec 10. měsíc

V 10 měsících měří děti přibližně 74 cm a váží kolem 9,5 kg. Takže Viktorka je dlouhá a štíhlá holčička. Domluvte si se svým dětským lékařem termín systematické preventivní prohlídky v 10. měsíci věku, kdy lékař dítě prohlédne, zjistí jeho zdravotní stav a posoudí jeho psychomotorický vývoj. V této době se již děti většinou samy posadí z pozice na čtyřech a sedí s pevnými zády. Ze stoje se však většinou posadit bojí, natahují se po mamince a vyžadují pomoc druhého. Děti se staví u nábytku, stojí již často na celých chodidlech, ale ve stoji ještě neumí udržet rovnováhu. S oporou však už mohou stát chvilku na jedné noze…

Pokračovat ve čtení

Kojenec 11. měsíc

V 11 měsících věku měří děvčátka i chlapci v průměru 75 cm a váží kolem 9,5 kg. Viktorka je tedy stále dlouhá a drobná dívenka. V tomto věku se dále rychle rozvíjí psychomotorický vývoj dětí. Děti již umí stát bez opory i se posadit ze stoje, chodí s oporou dopředu nebo kolem nábytku, některé děti se odváží i k prvním samostatným krůčkům, jejich chůze je však stále velmi nejistá. Dokonale však lezou, sedí a chodí s oporou. Také v jemné motorice se děti stále zdokonalují, umějí schovat i malý předmět (např. kuličku) do krabičky a znovu jej vyndat. Děti rády stahují předměty z přístupných míst. Jsou velmi všetečné, ale svou činnost ještě nepromýšlí. Proto je velmi nutné upravit prostředí, ve kterém se děti pohybují tak, aby nedošlo k úrazům. I tak musí být rodiče a pečující osoby stále ve střehu…

Pokračovat ve čtení

Kojenec 12. měsíc

V roce věku proběhne v ordinaci dětského lékaře poslední, devátá preventivní prohlídka. Dítě v roce váží přibližně 10 kg a měří cca 76 cm. Lékař zhodnotí zdravotní stav dítěte a jeho psychomotorický vývoj. Podle nového očkovacího kalendáře se očkuje poslední, 4. dávka „hexavakcíny“ – je-li to alespoň 6 měsíců po 3. dávce (nejdéle však do 18 měsíců věku). Přeočkuje se vakcínou proti pneumokokovým nákazám, pokud ji již dítě obdrželo, případně můžeme toto očkování v roce věku započít. Dítě tak ochrání před nebezpečnými infekcemi a k plné ochraně postačí již jen dvě dávky…

Pokračovat ve čtení