Gastroezofageální reflux

K bolestem bříška může přispět i gastroezofageální reflux (GER), kdy dítě po nakojení nebo po pití z lahve zvrací. Je to způsobeno samovolným návratem obsahu žaludku zpět do jícnu, případně až do úst. Příčinou je nedokončený vývoj funkčního svěrače mezi jícnem a žaludkem, který se vyvíjí až do prvního roku života. Proto se GER častěji objevuje u dětí předčasně narozených a nezralých. Pomoci mohou režimová opatření zahrnující zvýšenou polohu dítěte ve spánku i bdění. Pro spaní by matrace měla být nakloněna asi o 30–40 stupňů oproti podlaze. Děti s refluxem je třeba krmit častěji a v malých dávkách a vždy je nechat po kojení nebo krmení odříhnout. Lékař může doporučit také podávání přípravku na zahuštění stravy před každým jídlem. GER obvykle vymizí po přechodu dítěte na hustší stravu.

Problémy batolat a větších dětí

Stížnost dítěte na bolest bříška nesmíme nikdy brát na lehkou váhu! Rodič by si měl pozorně všímat, zda bolest nesouvisí s příjmem potravy anebo tekutin, které dítě v poslední době zkonzumovalo. Vnímejte, kdy je bolest častější, zda se pravidelně opakuje, nebo se u dítěte objevila poprvé.

Hernie

U novorozenců (ale i u starších dětí) se poměrně často vyskytují hernie (kýly), zejména v oblasti pupku, třísel nebo varlat u chlapců. Vznikají při oslabené svalové stěně, když se měkká tkáň dostane nad sval. Vypadají jako malé vyklenutí pod kůží, které se zvětšuje při pláči, zakašlání anebo když dítě jinak napíná břicho. Pupeční kýla většinou nepřináší jiné problémy než kosmetické a velmi často se během prvních let života ztrácí, jak dítě roste a zpevňuje se u něj břišní stěna. Zcela výjimečně může dojít k uskřinutí jejího obsahu, což se projeví silnou bolestí, neutišitelným pláčem, někdy zvracením a nápadnou bledostí dítěte. V takovém případě je nutno ihned vyhledat lékaře. Také tříselná kýla je za normálních okolností nebolestivá a jde vmasírovat zpátky. Trvalé vyklenutí v třísle, které se nedaří vrátit zpět, ale vždy znamená závažnou komplikaci a vyžaduje lékařské vyšetření. Je známkou uskřinutí kýly, ke kterému v třísle dochází častěji, než je tomu u kýly pupeční. Uskřinutí je provázeno silnou bolestí, pláčem, zvracením, kýla je citlivá na pohmat, napjatá, rozvíjí se až šokový stav. Uskřinutá kýla vyžaduje neprodlenou operaci.

Virózy a horečnatá onemocnění

Mohou se projevit i bolestmi břicha. Pro děti není nic neobvyklého, pokud lokalizují bolest jakéhokoliv původu do břicha. I začínající angína nebo zápal plic se mohou projevit bolestí břicha.

Zácpa

Vzniká při několikadenním hromadění stolice ve střevech. Při zácpě je typická tvrdá a suchá stolice. Kojené děti obvykle zácpou netrpí, bolesti břicha způsobené zácpou nastupují zejména při přechodu na tuhou stravu. Především tehdy, pokud strava neobsahuje dostatek čerstvého ovoce a zeleniny, vlákniny a tekutin. Často se však objevuje u citlivějších dětí jako reakce na změnu prostředí – například u školkařů, kteří se stydí říct si, že chtějí na záchod, a podobně.

Pro zácpu jsou typické tyto příznaky: děťátko udává bolest v podbřišku, má tvrdou bobkovitou stolici, v plence nebo kalhotkách najdete stopy krve. Občasná zácpa není vážná, ale pokud přejde do chronické, způsobuje zdravotní obtíže. Zácpu často vyléčíte prostou změnou stravy. Nedávejte dítěti bílé pečivo, sladkosti (zvláště čokoládu), kakao a sladké nápoje a do jídelníčku zařaďte více ovoce a zeleniny a zakysaných mléčných produktů. Mezi přirozená projímadla patří např. švestkový kompot, sušené meruňky, hrušky, fíky atd. Výborně zabírají i lactobacily, případně lactulosa a inulin.

Průjem

Jde o časté vyprazdňování řídké, vodnaté, páchnoucí stolice, někdy s příměsí krve a hlenu. Průjem sám není nemoc, nýbrž příznak (symptom) různých onemocnění. Nejčastější příčinou průjmu jsou onemocnění trávicího ústrojí, především střev, ale i žaludku, slinivky či jater, např. po požití kontaminovaných („nakažených“) potravin, v důsledku změny stravovacích návyků (tzv. cestovatelský průjem) nebo na základě dietní chyby (požití nevhodných potravin, např. jídla, které je pro dítě moc těžké, mastné atd.).

Průjem podle jeho formy rozlišujeme na akutní a chronický. Akutní průjem bývá nejčastěji způsoben infekcí. U mladších dětí bývá komplikován zvracením a rychle vede k dehydrataci a rozvratu vnitřního prostředí. Chronický (dlouhodobý) průjem může mít různé příčiny. Nejčastěji jde o onemocnění tenkého či tlustého střeva a vyžaduje vždy podrobnější lékařské vyšetření.

Pokud průjem postihne kojené dítě, neodstavujte ho. U batolat je nutné striktně dodržovat protiprůjmová dietní opatření. Vhodné je podávání rýžového odvaru, vařené mrkve (mírně osolené a rozmixované), suchých brambor či nemastné kaše, z ovoce lze použít banán, jablka, případně borůvky. Nutné je dodat dítěti dostatek tekutin a tím zajistit rehydrataci (zavodnění) organismu. Nekomplikované průjmové onemocnění je často možné zvládnout bez pomoci lékaře. Zlepšení by mělo nastat do 48 hodin, u kojenců do 24 hodin. Pokud se tak nestane, kontaktujte lékaře.

Alergie na bílkoviny kravského mléka

Objevuje se u kojenců při přechodu z mateřského nebo umělého mléka na kravské či u starších dětí. Mezi projevy alergie na bílkoviny kravského mléka (BKM) patří bolesti břicha, průjem, zácpa a celkové neprospívání dítěte. Máte-li podezření, že by za potížemi vašeho dítěte mohlo být právě toto onemocnění, zkuste na měsíc z jeho jídelníčku úplně vysadit mléko a výrobky, které ho obsahují. Jestliže příznaky vymizí, můžete téměř s jistotou předpokládat, že alergie BKM je ta správná diagnóza. Tušení může potvrdit i alergologické vyšetření na specifické protilátky. Při dodržování dietních opatření alergie na BKM zmizí až téměř u dvou třetin dětí do věku 6 let.

Intolerance laktózy

Projevy intolerance laktózy jsou podobné jako při alergii BKM. Po vypití mléka či produktů z něj se může objevit kolikovitá bolest břicha, průjem, nadýmání, potíže s dýcháním, nevolnost, ale i škrundání v břiše. Diagnózu je možné stanovit pomocí laktózového tolerančního testu. Po vypití laktózy se z krve odebrané z prstu určuje hladina cukru. Jestliže množství cukru nestoupá, jde o intoleranci. Další pomůckou pro diagnózu je vodíkový dechový test, kdy se po vypití laktózy zředěné s vodou speciálním přístrojem hodnotí dech. Při intoleranci laktózy se v něm objeví vyšší hladiny vodíku. Možné je také vyšetření pH stolice nebo stanovení aktivity laktázy ze vzorku z tenkého střeva. Pokud se potvrdí intolerance laktózy, doporučí lékař obvykle užívání doplňků nahrazujících chybějící enzym laktázu. Při nesnášenlivosti laktózy je možné konzumovat mléko a výrobky z něj aspoň v malém množství (záleží na prahu tolerance každého nemocného). Lépe snášeny bývají kysané mléčné výrobky, jako např. různá acidofilní mléka, jogurty a sýry.

Apendicitida

Apendicitida neboli zánět červovitého přívěsku (lidově zvaná zánět slepého střeva) může vzniknout v jakémkoliv věku, jen výjimečně se ale vyskytuje u dětí do jednoho roku.

Když si dítě začne stěžovat na bolesti bříška v oblasti pupku a bolesti se rozšiřují směrem dolů v pravé části bříška, je bledé, zvrací, má zvýšenou teplotu (zřídka vystoupí nad 38 °C) a ztrácí jakoukoliv chuť k jídlu, může jít o zánět slepého střeva nebo jinou akutní břišní příhodu. Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, protože časová prodleva napomáhá rozšíření infekce v břišní dutině a může být až život ohrožující.

Invaginace střeva

Dětský pláč se ozývá i při invaginaci střeva. Invaginace vznikne, když se teleskopicky vsune část střeva do sousedního úseku. Postihuje častěji baculatější děti v druhém půlroce života a je doprovázena silnou bolestí. Dochází při ní k zástavě odchodu plynů a stolice a naopak se objevuje hlen s krví, tzv. „malinové želé“. Při invaginaci střeva je nezbytná hospitalizace. Lékaři v nemocnici mají dvě možnosti řešení: buď podat v celkové anestezii speciální klyzma a doufat, že se postižený úsek střeva rozvine, nebo v závažnějším případě přistoupit k operaci. Invaginace se může u jednoho dítěte objevit vícekrát v životě.

Hepatitida A

Hepatitida neboli žloutenka A je virový zánět jater. K nákaze dojde prostřednictvím infikovaných předmětů, potravin, kontaminované vody apod. První známky onemocnění nejsou typické, jsou podobné jako u chřipky: únava, nechutenství, bolesti svalů a kloubů, teplota. Po několika dnech se objeví zažívací potíže (zvracení, bolesti břicha, nechuť k jídlu). Později můžeme pozorovat tmavé zbarvení moči, světlou stolici nebo žluté zabarvení kůže a očního bělma. Nemoc však může probíhat i bezpříznakově.

Léčba příčin této nemoci zatím neexistuje. Pacienti stráví dva týdny v izolaci na infekčním oddělení, u těžších případů se volí ještě delší hospitalizace. Léčba sestává z diety a předepsaného režimu.

Největší výskyt hepatitidy A je mezi dětmi předškolního a školního věku.

Salmonelóza

Patří mezi poměrně častá infekční onemocnění. Původcem nákazy je bakterie z rodu salmonel, které se mohou nacházet ve vejcích a výrobcích z nich, v drůbežím mase (i mraženém), v uzeninách a v syrové zelenině.

Mezi příznaky salmonelózy patří horečka až kolem 39 °C, křečovité bolesti břicha, nevolnost, zvracení a průjmy (objevuje se v nich i příměs hlenu a krve). Při léčbě se doporučuje šetrná, ale přísná dieta, při výskytu průjmů jsou vhodné mrkvové či rýžové vývary, banány a suchary. K plnohodnotné stravě se přistupuje postupně, mléko a mléčné výrobky se zařazují jako poslední. Antibiotika se nasazují pouze při těžké formě onemocnění.

Botulismus

Botulismus je sice zřídkavé, ale velmi závažné, až život ohrožující onemocnění. Způsobuje ho bakterie Clostridium botulinum, která se vyskytuje v půdě, ve vodě, ale i v trávicím traktu zvířat, odkud se může výkaly vylučovat do prostředí. V nedostatečně tepelně upravené stravě nebo v konzervách tvoří jedovatý toxin – botulotoxin, nazývaný také klobásový jed. Typickými zdroji nákazy jsou domácí zavařeniny, klobásy, uzené maso, konzervované ryby, luštěniny a med. Onemocnění se projeví křečemi v břiše, dvojitým viděním, dýchacími potížemi, suchem v ústech, zvracením a malátností. U kojenců a malých dětí se může objevit také zácpa, svalová ochablost, slábnoucí pláč, nechutenství či snížený sací reflex. Po potvrzení diagnózy z krve se podává protilátka proti botulinovému jedu. Postižená osoba musí být hospitalizována.

Otrava

Batolata a malé děti jsou velmi zvědavé a často svět poznávají ochutnáváním. Při nepozornosti a neopatrnosti dospělých se tak může snadno stát, že snědí nebo vypijí něco, co jim může hodně ublížit (chemikálie, léky, alkohol, části jedovatých pokojových rostlin apod.). Příznaky otravy se odvíjejí od typu jedu, který dítě požilo. Obecně lze říci, že u dítěte může nastat bolest břicha, zvracení, rozvíjející se šok (dítě je bledé, studené, opocené, má zrychlený tep), křeče, apatie, netečnost až bezvědomí.

Pokud je situace kritická a dítě je v bezvědomí, zkontrolujte, zda dýchá. Jestliže nedýchá, uvolněte dýchací cesty, zahajte umělé dýchání a nepřímou srdeční masáž. Ihned poté (nebo současně, je-li vás přítomno více) volejte rychlou záchrannou službu. V lehčích případech se nejprve snažte zjistit, co vlastně dítě požilo, o jakou látku se jedná, o jaké množství a kdy k tomu došlo. Je-li to možné, zajistěte vzorek jedu, případně nádobu, v níž se nacházel. Pokud dítě zvrací, uchovejte vzorek zvratků k dalšímu vyšetření a předejte jej lékaři či pohotovostní službě.

Zvracení nikdy nevyvolávejte v případě, že:

• dítě požilo chemikálie,
• je dítě v bezvědomí,
• je dítě mladší šesti měsíců (nemá vyvinutý dávivý reflex).

Zvracení naopak vyvolejte při požití léků, částí jedovatých rostlin či hub, a to do deseti minut po požití. Je-li časová prodleva delší, již zvracení nevyvolávejte (zvlášť pokud již působí požitý lék).

Když dítě bolí bříško, všimněte si:

• kdy bolesti začaly poprvé;
• jak začaly;
• co dítě za posledních 24–48 hodin snědlo, aby mohl lékař vyloučit dietní chybu;
• kdy mělo naposledy stolici a jaké konzistence;
• zda se k bolestem bříška nepřidalo zvracení;
• i obtíže s močením jsou důležitým ukazatelem – mohou například poukázat na infekci močových cest či onemocnění ledvin;
• zda za posledních 24 hodin nemělo dítě úraz, např. jestli nespadlo na kole nebo koloběžce (pro vyloučení vnitřního zranění břicha);
• zda je jinak zdravé a prospívá;
• zda má dobrou chuť k jídlu bez průjmu a zvracení;
• zda epizody bolesti břicha mají relativně krátké trvání a mohou souviset s podněty z prostředí (v pondělí po víkendu před nástupem do školky…);
• vrozené metabolické onemocnění jako například celiakie.