Příznaky onemocnění

Pertuse má typický průběh. Začíná jako silnější rýma – pokašlávání, zanícené sliznice v nose, zvýšená teplota a pálení očí. Během tohoto období bakterie Bordetella pertussis osidluje sliznice dýchacích cest a způsobuje v nich zánět – to pak vede k nadměrnému vylučování hlenu. Sliznice a průdušky jsou zduřelé, což výrazně ztěžuje dýchání.

Po pěti až osmi dnech zcela ustupují horečky a změní se charakter kašle. Nastupuje dráždivý, tzv. „štěkavý“, kašel, který se opakuje v záchvatech, nejčastěji v noci. (Jen pro zajímavost – zvuk černého kašle najdete na www.pertussis.com.) Nemocný se mezi kašláním nestihne ani nadechnout, čímž jsou vyvolány křečovité stahy v plicích z nedostatku kyslíku. Typický je prudký nádech, který je pisklavý a připomíná hlas kohouta. Záchvat končí vykašláváním hlenu nebo zvracením. V nejhorším stadiu může být záchvatů i několik desítek, což znemožňuje spánek a člověka postupně celkově vyčerpává. Toto stadium trvá dva týdny až měsíc, potom kašel ustupuje.

Černý kašel oslabí organismus a otevírá tak cestu dalším infekcím, zejména těžkému zápalu plic, který může mít i smrtelné následky. Nejmenší kojenci ještě nemají dostatečně vyvinutý reflex kašle, takže se často nedokážou nadechnout a udusí se v křečích.

Bakterie v těle

Jak už bylo řečeno, původcem nákazy je bakterie Bordetella pertussis, která ve venkovním prostředí dlouho nepřežívá. Potřebuje mít svého nositele – člověka. Onemocnění se šíří typickou kapénkovou infekcí. Inkubační doba černého kašle je 6–20 dní. Kdo se potká s člověkem nakaženým černým kašlem, má až 80% pravděpodobnost, že sám onemocní, pokud není dostatečně imunní. Ochranných protilátek po očkování, stejně jako po překonání přirozené infekce, po nějaké době ubývá, a tak se postupem času imunita vůči tomuto onemocnění ztrácí.

Léčba

Černý kašel rozhodně není lehké onemocnění. Nakazí-li se nejmenší, ještě neočkované děti, většinou skončí na jednotce intenzivní péče. Onemocnění se léčí antibiotiky. Problémy způsobuje „nenápadný“ nástup nemoci, který se podobá obyčejné rýmě, takže černý kašel se pak diagnostikuje až v plně rozvinutém stadiu, kdy už nemocný nákazu rozšířil ve svém nejbližším okolí.

Prevence

Nejlepší prevencí proti černému kašli je očkování. V současnosti se děti očkují už po 2. měsíci věku, v prvním roce života celkem 3×, dále za 6 měsíců (mezi 12. a 18. měsícem věku s přeočkováním v 5 letech). Poslední přeočkování je v 10. roce života. Kdysi se očkovalo celobuněčnou vakcínou, která způsobovala výrazné nežádoucí reakce. Dnes už děti dostávají nebuněčnou (acelulární) vakcínu, ta je snášena mnohem lépe.

V posledních letech se černý kašel objevuje i v populaci adolescentů a také u dospělých a starších lidí. Je to způsobeno tím, že imunita po očkování, ale i po překonání přirozené infekce časem klesá. V mnohých zemích světa se proto začali přeočkovávat mladiství i dospělí společně s očkováním proti záškrtu a tetanu. I když se dá černý kašel zvládnout antibiotiky, nemocní jedinci jsou zdrojem nákazy pro nejmenší, ještě neočkované kojence, u nichž může mít onemocnění těžký průběh s komplikacemi, případně skončit i smrtí.