Chřipka (influenza) - trápení sychravého počasí

Chladnější počasí, vítr, déšť, oslabená imunita jsou základem pro to, abychom získali jedno z typických podzimních a zimních onemocnění – chřipku.

Co vlastně chřipku vyvolává?

Chřipku vyvolává virus, který známe ve třech typech: A, B a C. První dva typy jsou příčinou velkých epidemií, typ C je příčinou ojedinělých onemocnění horních dýchacích cest. Trvalým rezervoárem viru jsou pravděpodobně ptáci zejména z Asie a Dálného východu. Vlivem změn ve struktuře viru se tento vir dostane do lidské populace, která nemá ochranné protilátky, a začne se šířit. Postupuje většinou od východu na západ. V posledních letech se však vlivem velkého rozvoje letecké dopravy setkáváme s velmi komplikovanými modely šíření chřipky (za několik hodin může infikovaný člověk přenést onemocnění z jedné strany zeměkoule na druhou).

Zdrojem infekce v našich podmínkách je nemocný člověk, od kterého se kapénkovou infekcí při kýchání a smrkání šíří velmi rychle na další lidi. Tento virus poškozuje především výstelku dýchacích cest, čímž způsobuje poruchu očišťovacích mechanizmů a zároveň otevírá bránu pro vstup druhotných bakteriálních infekcí. Současně se ale vir šíří v celém organizmu a může postihnout přímo svaly včetně srdečního svalu nebo dalších orgánů.

Příznaky chřipky

Chřipka většinou nastupuje velmi rychle, často je pacient schopen naprosto přesně říci, kdy propukla. Většinou se první příznaky objeví jeden až dva tři dny po nákaze. Patří mezi ně: horečka (zimnice), kašel, bolesti svalů, hlavy, zad a kloubů, škrábání v krku, únava a celková nevůle a slabost. Někdy se může na začátku chřipkového onemocnění objevit i žaludeční nevolnost, zvracení, průjmy, nechutenství, zčervenání pokožky a očí. Do 48 hodin od prvních příznaků nastupuje suchý dráždivý kašel a rýma, bolest za hrudní kostí, bolesti hrudníku.

POZOR! Při běžném průběhu chřipky se horečka objevuje ve dvou cyklech. Nejdříve je jeden až dva dny vysoká, potom jeden den ustupuje a opět se na jeden až dva dny zvýší. Proto nepovažujte stav, kdy je teplota v normě, za vyléčení a počkejte, než bude dítě několik dní bez teploty a bude se cítit dobře.

Hlavní rysy chřipky
  • způsobuje ji chřipkový virus
  • chřipková epidemie vzniká většinou v zimních měsících, nejčastěji od února, nejsou však výjimkou ani chřipkové epidemie vznikající ke konci prosince
  • rýma na začátku nebývá, škrábání v krku provází suchý kašel bez odkašlávání, častá je bolest na prsou
  • chřipka se objevuje zejména při vlhkém počasí s teplotami lehce nad nulou
Průběh onemocnění

Chřipkový virus napadá a ničí sliznici nosu a sliznici dýchacích cest (průdušnice a průdušky). Proniká ochrannou bariérou lymfatických uzlin a vyvolává celkovou bouřlivou imunitní obrannou reakci organizmu. Ta se projevuje především horečkou, zimnicí, bolestmi svalů a únavou. Bez virologického vyšetření je těžké zjistit, zda jde o chřipku, nebo o jiné podobné virové onemocnění. Určující pro diagnostiku chřipkového onemocnění je prudký nástup vysoké teploty (až 40 °C). Při nekomplikovaném průběhu ustoupí příznaky do sedmi až deseti dní, někdy může přetrvávat zvýšená únavnost. Průběh onemocnění však často závisí i na věku pacienta (těžší průběh bývá u kojenců a malých dětí, stejně jako u seniorů), stavu obranyschopnosti organizmu, přítomnosti chronických onemocnění ( hlavně srdečně-cévního systému), virulenci původce onemocnění, při masívní infekci je průběh samozřejmě těžší i u jinak zdravých jedinců.

Možné komplikace

Komplikace postihují zejména kojence, staré lidi a osoby s chronickým onemocněním. Mohou být primární, tj. vyvolané samotným virem (primární virový zápal plic, postižení srdce, svalů, CNS a dalších orgánů ), nebo vznikají sekundárně přidruženou bakteriální infekcí (sekundární bakteriální zápal plic, zánět průdušek).

Na primární bakteriální infekci upozorní přetrvávání příznaků (horečka nebo zvýšená teplota a suchý kašel trvající více než týden).

Na sekundární bakteriální infekci poukazuje:

  • návrat horečky po třech až čtyřech dnech s normální teplotou
  • zhoršení kašle a jeho přeměna ze suchého na vlhký
  • změna hlenů v nose (z čirého na hustě hlenohnisavý hlen žlutý až žlutozelený)
  • tvorba hnisu v očích
  • zrychlené dýchání
  • bolesti uší
  • celková slabost po několika dnech, kdy se dítě cítilo dobře

Pokud se tyto příznaky možných komplikací objeví u vašeho dítěte, kontaktujte jeho ošetřujícího lékaře!

Domácí léčba

Léčba je v nekomplikovaných případech symptomatická:

  • Odpočinek na lůžku během vysoké teploty.
  • Léky na snížení teploty – u dětí do 10 let s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. Horečka je přirozenou obrannou reakcí organizmu, a proto by se do výšky 38–38,5 °C neměla uměle snižovat, vždy však záleží na celkovém stavu pacienta. Pokud kojenci nebo dítěti do 3 let včas nesnížíte horečku, mohou u něj vzniknout křeče z horečky a jeho zdravotní stav se může velmi rychle kriticky zhoršit. Vždy podávejte malým dětem léky proti horečce zvláště před spánkem v noci, kdy nemusíte mít stav dítěte trvale delší dobu pod kontrolou a teplota rychle může stoupat i k hodnotám 40 a více stupňů C.
  • Podávání lehkých jídel (hodně ovoce a zeleniny), děti ale do jídla při horečce nenuťte.
  • Zajistěte však velké množství tekutin, zejména ředěných čerstvých ovocných šťáv.
  • Dostatečné zvlhčování vzduchu v místnosti.
  • Izolace dítěte od ostatních členů rodiny, pokud je to možné, hlavně dětí a starších lidí. Postižená osoba je tři až čtyři dni po objevení se prvních příznaků nemoci zdrojem nákazy pro svoje okolí.
  • Potravinové doplňky: vysoké dávky vitamínu C (zejména v čerstvém ovoci).
Lékařská léčba

Léčbu můžeme zaměřit na léčení jednotlivých symptomů (příznaků), jako je horečka, bolest hlavy a svalů (jednosložkové přípravky), nebo na léčbu více symptomů (kombinované přípravky), které navíc pomáhají zmírnit jednotlivé příznaky (ucpaný nos, bolest v krku).

Lékař vám může předepsat nebo doporučit:

  • Antipyretika – na snížení teploty
  • Analgetika – při bolesti svalů a kloubů
  • Mukolytika – k uvolnění hlenu a zlepšení odkašlávání a rýmy
  • Antitusika – na tlumení dráždivého kašle

Specifická léčba antivirovými léky může zkrátit trvání onemocnění (jen v případě chřipky A), ale může mít v 5 % nežádoucí účinky. Antibiotika nejsou účinným lékem na virové onemocnění, lékaři by je měli volit jen při bakteriálních komplikacích. Zjistit, zda se jedná o virózu, chřipku nebo bakteriální příčinu onemocnění, se dá během několika minut vyšetřením tzv. CRP (C-reaktivní protein). Toto vyšetření je dnes již běžně dostupné v mnoha ordinacích praktických dětských lékařů (ne vždy hradí zdravotní pojišťovny, cena 100–300 Kč). V případě chřipky je antibiotická terapie indikována jen ve výjimečných případech, především u lidí s velmi oslabenou imunitou a s vážným chronickým onemocněním (např. cukrovka, srdeční onemocnění, onkologická onemocnění apod.), u kterých hrozí komplikace. Co se týká prevence, můžeme doporučit zdravou životosprávu a dostatečný přívod vitamínů a živin, zvláště v přirozené formě (hlavně vitamín C a B). Jedinou spolehlivou obranou je vakcinace proti chřipce v dostatečném předstihu před propuknutím epidemie, tedy cca od října až prosince podle epidemiologické situace. Očkování může výskyt, případně průběh chřipkové epidemie zmírnit. Vakcíny se připravují každoročně podle cirkulujících virů v předcházejícím roce, očkování se provádí v rizikových skupinách každoročně, jinak na vyžádání u praktického lékaře (pro děti i pro dospělé).

Preventivní očkování dětí proti chřipce je hrazeno státem při těchto onemocněních:

  • vrozené onemocnění srdce, plic nebo ledvin
  • revmatické onemocnění srdce
  • těžké nekompenzované astma bronchiale
  • diabetes melitus
  • hypertenze těžko zvládnutelná léky
  • cystická fibróza
  • tuberkulóza
  • nefróza, nefrotický syndrom
  • chronické onemocnění nervového systému
  • děti s onkologickým onemocněním

Ostatním dětem doporučují očkování pediatři po individuálním zvážení zdravotního stavu dětí. Rodiče jim pak vakcinu zaplatí sami. Ve vyspělých státech se očkují zvláště kojenci a malé děti (dvěma dávkami v rozmezí jednoho měsíce) a staří lidé. U nás není očkování nejmenších dětí zatím běžné.

Chřipka, nebo jen nachlazení?

Velmi často si pleteme chřipku s nachlazením (akutní infekční rýma). A přitom jsou to dvě rozdílná virová onemocnění – nejen co se týká původců infekce, ale i samotného průběhu onemocnění.

Podle čeho je možné je rozeznat?

Chřipka má velmi rychlý začátek. Pokud se z plného zdraví dostaví vysoká teplota spojená s třesavkou nebo zimnicí, jde s 80% pravděpodobností o chřipku. Nápadná je celková únava, bolesti svalů, končetin a hlavy. Obtíže v oblasti horních cest dýchacích (suchý kašel, někdy rýma, bolest v krku) se objeví později, přibližně za dva dny.

Naopak nachlazení začíná pozvolna. Pokud se nejdříve dostaví příznaky napadení nosní sliznice (kýchání, sekrece) a zvýšení teploty s kašlem se objeví až později (do 48 hodin), jde nejspíše o nachlazení.

Chřipka, nebo nachlazení?
PříznakyChřipkaNachlazení
Nástup onemocněnínáhlýpostupný
Horečkavysoká (38—41 °C)spíše lehce zvýšená teplota
Bolesti svalů a kloubůvelmi často, silnémírné
Kašelsuchý, neproduktivnípokašlávání
Bolest hlavyvelmi často,silnámálokdy
Únava a slabostmůže přetrvávat 2–3 týdnymírná
Ucpaný nosméně častočasto
Bolest v krkučastočasto
Aromaterapie

Do koupele přidejte několik kapek eukalyptového, levandulového, mátového nebo čajovníkového éterického oleje. Ředěný čajovníkový (tea tree) éterický olej můžete vtírat do dlaní, šíje a slabin – zmírňuje příznaky.

Levandulový éterický olej můžete vtírat do spánků, protože zmírňuje bolesti hlavy a pomůže usnout.

Fytoterapie

Řepíkový a šalvějový čaj (lze použít i ke kloktání), cibulový odvar (uvolní vykašlávání), čaj z kombuchy, řebříčku, bezového květu nebo mátový čaj, echinacea.

První záznam popsané epidemie chřipky se datuje od roku 1173–1174, ale důvěryhodnější údaje o pandemii chřipky je možné datovat do 18. a 19. století. V letech 1729 až 1733 zachvátila Evropu, Severní a Jižní Ameriku a Rusko chřipková pandemie. Další proběhly v letech 1761–1762 a 1781–1782, kdy pocházel virus chřipky z Ruska a Číny a epidemie se postupně rozšířila do Evropy, Indie a do Severní Ameriky. Všechny země světa zachvátila pandemie v letech 1889–1891. Virus pocházel opět z Ruska. K menší pandemii došlo v roce 1900, ale o osmnáct let později (1918–1920) zachvátila chřipka celý svět a vyžádala si 20–40 miliónů obětí. Tento virus pocházel pravděpodobně z USA a Číny. Další menší pandemie nastala v letech 1946–1947, později následovaly tři rozsáhlé pandemie. V letech 1957–58 pocházel virus z Číny, stejně tak i v letech 1968–1969, a v letech 1977–1978, kdy virus pocházel z Číny a Ruska. Ani jedna z těchto pandemií však neměla tak zkázonosný účinek jako pandemie v letech 1918–1920. V době pandemie v letech 1957–1958 zemřelo asi 700 tisíc lidí a v letech 1968–1969 asi 300 tisíc lidí. Celkově existuje dokumentace o 10 pandemiích za posledních 400 let a dvě informace o pravděpodobnosti pandemie v letech 1799–1802 a 1847–1848. U jedenácti pandemií pocházel virus chřipky z Číny a z asijské části Ruska.