Migréna, jak ji neznáme

Migréna je záchvatovitá bolest hlavy spojená s vegetativními a zřídka i pohybovými a vjemovými příznaky. Je poměrně častým dětským onemocněním. Obecně je migréna běžnější u žen než u mužů, ale u dětí před pubertou je její výskyt (přibližně 2,5 %) stejný u chlapců i u holčiček. Až od 11 let věku začíná být patrná převaha děvčat.

Nepleťme si však dětskou migrénu s tou, kterou známe u dospělých. Charakter bolesti u menších dětí není stejný jako u dospívajících nebo v dospělosti. Zatímco bolest hlavy u dospělého člověka je většinou lokalizovaná do konkrétního místa, u menších dětí má spíše difúzní charakter. Znamená to tedy, že postihuje najednou čelní (frontální) a spánkovou (temporální) oblast, u starších dětí bývá i ve formě hemikranie (bolest lokalizovaná na půlku hlavy, provázená i trnutím tváří a končetin). Někdy bolest „chodí“ po celé hlavě a je více tlaková než tepavá (pulzující).

U dětí se mohou vyskytnout i bolesti bříška a častá nevolnost nebo zvracení. Provázejícími projevy bývá přecitlivělost na ostré světlo, hluk a výrazné vůně. Menší děti dokonce vůbec nemusí bolet hlava. Záchvat se u nich projeví cyklickým zvracením, které trvá několik hodin, ale po spánku mizí. Vyskytují se i specifické formy dětských migrén – stavy zmatenosti, dezorientace nebo ztráta rovnováhy.

Tyto závažné příznaky však mimo migrény mohou signalizovat množství jiných, závažných onemocnění, proto není jednoduché „vypátrat“ správnou diagnózu.

Ne každou bolest hlavy můžeme nazvat migrénou

Bolesti hlavy dělíme na primární (kam patří migréna a tenzní bolesti hlavy) a na sekundární, doprovázející jiná onemocnění, například při zánětu nosních dutin, zánětu středního ucha, ale i při hyper- a hypotenzi (vysokém a nízkém tlaku) nebo zvýšeném nitrolebním tlaku apod.

Tenzní, tedy primární bolesti hlavy bývají dlouhodobým problémem u dětí, které citlivěji reagují na stresové faktory (škola, zkouškové období, apod.). Je to nejčastější příčina bolesti hlavy u dětí. Spouštěcím faktorem bolesti je stres a s ním spojený problém, který dítě neumí vyřešit samo. Zde je důležité spouštěcí faktory eliminovat a snažit se odlehčit domácí atmosféru. Sekundární bolesti hlavy jsou obvykle chronické, dlouhotrvající, někdy v jasné časové návaznosti na nějaké onemocnění. Kromě výše uvedených jde o bolest hlavy například u očních onemocnění a při poruchách zraku, při onemocnění zubů nebo zad, při neurologických onemocněních, ale i při chudokrevnosti, borelióze apod. Klíč k problému je v tomto případě odstranění příčiny vyvolávající bolest a diagnostika a léčba základního onemocnění.

Migréna tedy způsobuje jen malou část bolestí hlavy u dětí, takže je nejdříve nutné dítě vždy řádně vyšetřit a vyloučit ostatní možné příčiny.

Upozorní nás signály

Migréna je záchvatovitá bolest. Vzácnější je břišní migréna, kardiální migréna, nebo psychické poruchy, kdy po úvodních projevech (břišních, kardiálních, psychických) se dostaví bolest. Některé děti mohou mít záchvat migrény i bez bolesti hlavy, ale při plně rozvinutém onemocnění se bolest hlavy na vrcholu migrény většinou dříve či později objeví.

Samotnému záchvatu často předcházejí určité signály, jakými jsou například zvýšená aktivita, nebo naopak vyčerpanost a podrážděnost.

Jakousi předzvěstí záchvatu migrény je i tzv. aura, která se obvykle objevuje o několik minut dříve než samotná bolest hlavy. Často má formu nějaké poruchy vidění, např. výpad zorného pole, zrakové záblesky, ale může se vyskytnout i porucha hybných svalů oka a tím poruchy hybnosti očí a dvojité vidění. Migréna se vyskytuje buď bez aury, nebo s prvotní, většinou oční (oftalmickou) aurou. Až o něco později přichází bolest, trvající většinou několik hodin.