Obě onemocnění jsou virového původu a jejich spojujícím prvkem je výskyt vyrážek. Název „pátá“ a „šestá“ nemoc je daný už od pradávna. Začátkem 20. století byli infekční nemoci doprovázené vyrážkou seřazené za sebou:

1. SPALNIČKY
2. SPÁLA
3. ZARDĚNKY
4. ZARDĚNKY SCARLATINOSA (existence tohoto onemocnění později nebyla potvrzena)
5. ERYTHEMA INFECTIOSUM
6. EXANTHEMA SUBITUM

(Mega)erythema infectiosum – pátá nemoc

Jde také o virové onemocnění dětského věku, které obvykle odezní bez komplikací. Původcem onemocnění je parvovirus B 19. Virem jsou ohroženi imunokompromitovaní jedinci, anemické nebo těhotné ženy.

JE TO NAKAŽLIVÁ NEMOC? JAKOU IMUNITU ZANECHÁVÁ?

Erythema infectiosum je dětská nemoc (ve věku mezi 3. a 15. rokem života). Objevit se však může v každém věku. Infekce parvovirem se projeví buď typickým klinickým obrazem s kožní vyrážkou nebo (především u dospělých) kloubním postižením. Nákaza však většinou proběhne bez klinických příznaků – jen asi 20 procent infikovaných osob má typickou vyrážku. Zdrojem nákazy je infikovaný člověk s manifestním onemocněním, nebo i bez jakýchkoliv známek onemocnění. Inkubační doba je 4 – 14 dní. Nejčastěji se přenáší vzdušnou cestou kapénkami nebo přímým kontaktem sekretem kontaminovanými předměty (šálky, hrnky… nádobí…). Možný je i přenos krevními produkty (transfuze) nebo z matky na plod. V kontaktu s infekcí je padesáti až šedesáti procentní pravděpodobnost nákazy. Infekce zanechává dlouhodobou imunitu. Doba nákazy u infikovaných je odlišná od mnohých jiných exantémových (vyrážkových) onemocnění, kdy je dítě nakažlivé, dokud má vyrážku. U páté nemoci je dítě nakažlivé do objevení se vyrážky, dokonce i v průběhu inkubační doby (přibližně 1 týden před objevením vyrážky). A to protože je vyrážka už jen imunitní reakcí na infekci a objeví se až po jejím ústupu. Tedy pokud má dítě typicky zarudlé tváře (viz. níže), obvykle již není infekční. Týká se to dětí s normální funkcí imunitního systému.

JAKÝ JE PRŮBĚH ONEMOCNĚNÍ?

Příznaky:

Předvídané (prodromální) stádium onemocnění: se může projevovat různě:

• mírná horečka, bolest hlavy, lehké projevy v oblasti dýchacího systému, tedy například ucpaný nos nebo vodnatá rýma, zánět v krku. Po ústupu těchto příznaků se objeví vyrážka.
• mírná horečka s pocitem únavy,
• nebo může toto stádium zcela chybět a onemocnění se ozřejmí až projevem typické vyrážky.
• zřídka se může objevit nevolnost, průjem, bolesti bříška, bolesti kloubů.

Až čtvrtina nákaz parvovirusem B 19 probíhá jako necharakteristické chřipkové onemocnění, s mírnou horečkou, bolestmi hlavy, případně s příznaky onemocnění horních cest dýchacích, ale bez vyrážky.

Vyrážka:

Po ústupu prodromálního stádia se v 1. fázi objeví typická vyrážka na tvářičkách a kolem nosu. Na kořeni nosu splývá a vytváří „motýlkovité“ zarudnutí. Kolem úst však chybí. Vyrážka vypadá jako spálení kůže od slunce a ustupuje za 2-4 dny. Ve 2. fázi, v půběhu 1-4 dní se vyrážka šíří po těle – především na končetinách a v oblasti hýždí se objeví velké, nepravidelné, splývající červenofialové skvrny. Jen na trupu bývá vyrážky méně. Na dlaních a ploskách nohou se nevyskytuje vůbec. Ve 3. fázi postupně skvrny od středu blednou, okraje zůstávají rudé. Vyrážka přetrvává 5-10 dní. Až 3 týdny může trvat doba, kdy se i po úplném vymizení vyrážka znovu objeví. Bývá to po různých fyzických stimulech – fyzické námaze, stresu nebo po přímém podráždění pokožky. Následně opět vymizí. U dospělých a starších dětí bývá výsev vyrážky provázen svěděním. Malé děti povětšinou nemoc zvládnou zcela bez  problémů. Vůbec nevypadají nemocné.

Kloubní projevy:

Bolesti a otok kloubů – vznikají krátce po objevení vyrážky a postihují asi 10 procent dětí. Dospělí trpí postižením kloubů až v 80 %. Infekce parvovirem B 19 se u nich projevuje častěji kloubovými příznaky než klasickými kožními nálezy a může se projevit jen symetrickou bolestí kloubů. Postižené bývají hlavně ruce, zápěstí, kolena a lokty. Zánět kloubů tedy může vzniknout i při nákaze, která není doprovázená vyrážkou.Otoky a bolestivost kloubů jsou obvykle přechodného rázu. Pátá nemoc je obvykle mírné onemocnění, které jak u dětí tak i u dospělých končí úplným uzdravením.

DIAGNOSTIKA

Diagnóza se stanoví na základě klinického obrazu (příznaků) a u běžného průběhu není laboratorní diagnostika potřeba. U pacientů s nejasnými příznaky nebo u těhotných žen se diagnóza může  potvrdit pomocí serologických testů – zjišťují se protilátky na virus v krvi. Infekci je možné prokázat také vyšetřením PCR (polymerase chain reaction), které dokáže přítomnost viru dokázáním přítomnosti jeho DNA v těle pacienta.

KOMPLIKACE

• porucha krvetvorby – anémie:
  Parvovirus má náchylnost infikovat zárodkové buňky lidských červených krvinek, které se nacházejí v kostní dřeni a způsobí tak na 7-10 dní pokles počtu červených krvinek. Proto u osob s poruchou krvetvorby před onemocněním (s předčasným rozpadem červených krvinek) může infekce způsobit útlum kostní dřeně a tím těžkou anémii. U infikovaných s normálním přežíváním červených krvinek se krátce trvající útlum kostní dřeně klinicky neprojeví.
• nákaza plodu:
  pokud je matka infikovaná, v 30% prochází parvovirus B 19 placentou, dostává se do kostní dřeně plodu, kde způsobuje útlum tvorby červených krvinek. To může vést až k potratu nebo předčasnému porodu mrtvého plodu. Vrozené vývojové vady virus pravděpodobně nezpůsobuje.

LÉČBA

Léčí se jen příznaky odmocnění, horečka, případně svědění kůže. Při horečce se podávají antipyretika – u dětí nikdy ne léky s obsahem kyseliny acetylosalicové. Při svědivé kožní vyrážce uleví antihistaminika, případně lokálně působící léčiva s obsahem mentolu. Hlavně u dospělých při bolestech a otoku kloubů jsou vhodná antirevmatika a samozřejmě klid na lůžku. Speciální péči potřebují jen nemocní s vzniklou anémií.

PREVENCE

Protože jsou infikovaní nakažliví již před projevením a objevením příznaků, je prevence šíření nákazy hlavně v dětských kolektivech obtížná. Částečnou ochranou, tak jako i při mnohých jiných infekčních onemocnění, je dodržování základních hygienických návyků.

PROGNÓZA

Je dobrá. Onemocnění proběhne u většiny dětí i dospělých zcela bez následků.

Postižení plodu je vzácné.

Exanthema subitum – ŠESTÁ NEMOC

Jedná se o neškodné virové dětské onemocnění s tří až čtyřdenní horečkou, při jejímž poklesu se objeví vyrážka. Vyvolavatelem je ubiquitárně se vyskytující (všudypřítomný) vir Herpes virus 6 human. Nejčastěji postihuje děti mladší dvou let a jen velmi zřídka u dětí mladších tří měsíců a starších čtyř let.

JE TO NAKAŽLIVÁ NEMOC? JAKOU IMUNITU ZANECHÁVÁ?

Nákaza se přenáší vzdušnou cestou kapénkami z dýchacího systému nemocného nebo jedince bez klinických příznaků. Inkubační doba – vlastně doba od expozice viru do propuknutí příznaků onemocnění je 6-15 dnů, nejčastěji 10 dní. Onemocnění se vyskytuje převážně v jarních měsících a může probíhat v drobných epidemiích. Pokud už dítě jednou touto nemocí onemocnělo, zůstane mu na ní celoživotní imunita.

JAKÝ JE PRŮBĚH ONEMOCNĚNÍ?

Příznaky:

• horečka – vzniká náhle, bývá vysoká (blíží se ke 40°C) a trvá nejčastěji 3 dny, vzácně až 5 dní. Jiné příznaky nebývají. Horečka sama ustoupí.
• vyrážka – v době poklesu horečky se objeví drobná vyrážka až kopřivka na trupu, která se dále šíří na krk a horní části končetin. Tvář obvykle zůstává nepostižena – bez vyrážky. Vyrážka nesvědí a při doteku bledne. Zpravidla do dvou dnů ustoupí, ale někdy může trvat jen několik hodin.
• zduření mízních – krčních a šíjových uzlin,
• lehká laryngitida – zánět v krku.

DIAGNOSTIKA

Vzhledem k tomu, že se jedná o benigní onemocnění s krátkým trváním a jasným klinickým obrazem, není zvykem potvrzení infekce pomocí laboratorních vyšetření. Samozřejmě, v krvi stoupá v průběhu onemocnění hladina protilátek proti viru, takže by je bylo možno dokázat serelogickým vyšetřením. V době vzniku vyrážky je možno v krvi objevit pokles počtu bílých krvinek.

KOMPLIKACE

Průběh onemocnění je obvykle mírný. Občas byly u nejmenších dětí jako komplikace zaznamenány febrilní křeče – křeče při horečce. Jiné komplikace jsou velmi ojedinělé.

LÉČBA

Léčí se jen příznaky, což je obvykle jen horečka. Podávají se antipyretika.

PREVENCE

Pobyt mimo kolektiv v době  výskytu onemocnění. Vzhledem k lehkému průběhu nemoci ale není prevence nutná. Imunitní systém dítěte se s touto virózou rychle a bez následků vypořádá.

Proti 5. ani 6. nemoci se neočkuje.