Co je meningitida

Meningitida je zánět mozkových blan, přídavné jméno pneumokokové odkazuje na původce zánětu. Záněty mozkových blan mohou mít mnoho původců, v literatuře se uvádí, že asi v 10 % případů je příčinou nemoci infekce pneumokokem. Meningitidy patří do skupiny invazivních pneumokokových onemocnění, která jsou velmi závažná a ohrožují dítě na životě.

Co je pneumokok

Streptococcus pneumonie (obecně pneumokok) je nejčastějším původcem běžných bakteriálních onemocnění respiračního traktu. U 20 až 40 %  dětské populace ho najdeme v nosohltanu, u dětí v kolektivních zařízeních v zimním období je udáváno dokonce 40 až 60 %. Bohužel stejný bacil způsobuje také velmi závažná onemocnění s úmrtností až 23 %. Neurologické následky jsou zjišťovány 4x až 20x častěji než u meningitid jiných původců.

Dnes registrujeme přes 90 sérotypů pneumokoků, které se liší chemickým složením svého polysacharidového pouzdra. Typizaci bacilů u nás provádí pouze Národní referenční laboratoř v Praze. S meningitidou jsou spojovány hlavně sérotypy 1, 3, 4, 6B, 19F a 23F.

Průběh nemoci

U tzv. primární meningitidy přejde agresivní pneumokok z nosohltanu přes sliznici do krve a odtud je zanesen až do mozku, kde většinou způsobí hnisavý zánět mozkových blan. Onemocnění má pak velmi rychlý a těžký průběh, zvláště u kojenců a malých dětí.

U většiny starších dětí a dospělých se vyvíjí tzv. sekundární meningitis, kdy pneumokokový zánět probíhá ve středním uchu nebo ve vedlejších dutinách nosních. Odtud se může pneumokok dostat přímo na mozkové pleny. Riziko infekce se zvyšuje také při úrazech nebo operacích mozku. Sekundární meningitis má pomalejší průběh, nicméně je stejně závažná a nebezpečná.

Klasický průběh onemocnění začíná obvykle vysokou, a ani po antipyretikách (léky proti teplotě) neustupující horečkou. Objeví se prudké bolesti hlavy, které se nelepší ani po podání analgetik, zvracení (často bez předchozí nevolnosti), světloplachost a ztuhlost šíje. Mohou se objevit také obrny mozkových nervů, poruchy vědomí, křeče a poruchy oběhového systému, které mohou vést až ke smrti. Při vyšetření v ordinaci u nemocného zjišťujeme pozitivní meningeální příznaky (pacient neohne hlavu na prsa, bolí ho zvedání končetin vleže a bolestivá je i změna polohy do sedu).

U novorozenců a malých kojenců mívá onemocnění zcela necharakteristický průběh. Mohou být apatičtí, nebo naopak velmi dráždiví, pláčou, nechtějí jíst, zvracejí, mohou mít vyklenutou a pulsující velkou fontanelu (velký lupínek, tedy ještě nezkostnatělá plocha na hlavičce). I u nich se objevuje horečka a křeče, posléze poruchy vědomí a poruchy základních životních funkcí.

Léčba

Pro těžký stav je třeba dítě hospitalizovat často na jednotkách intenzivní péče nebo infekčních odděleních. Diagnóza je pak většinou potvrzena vyšetřením mozkomíšního moku odebraného lumbální punkcí (z míšního kanálu).

Pneumokokové meningitidy léčíme silnými širokospektrými antibiotiky, často megadávkami penicilinu. Bohužel se v současné době objevují pneumokoky necitlivé nejen k penicilinu, ale i k širokospektrým antibiotikům, např. cefalosporinům III. generace. V dětské populaci ve věkové kategorii do 2 let je u nás udáváno asi 5 % pneumokoků rezistentních k penicilinu.  Rezistence na antibiotika je v jednotlivých regionech republiky různá. Při léčbě je třeba dbát na udržení základních životních funkcí a prevenci případného otoku mozku.

Následky nemoci

Pokud dítě přežije, bývá častým následkem meningitidy hluchota, mozkový absces (hnisavé ložisko v mozku) nebo poruchy okohybných nervů, mentální retardace nebo epilepsie. Přenos infekce se děje přímým kontaktem s nemocným nebo bacilonosičem. Dokladem z poslední doby může být případ sedmiměsíční holčičky, která zemřela na meningokokovou meningitidu a sepsi letos v březnu. Jak uváděly noviny, starší bratr v té době trpěl zánětem středního ucha.

Nejohroženější věkové kategorie

Dle Světové zdravotnické organizace umírá na světě ročně asi 1 milion dětí mladších dvou let na pneumokokové infekce, nejčastěji záněty mozkových blan a plic. V letech 2000 až 2006 na každých 100 000 dětí statisticky připadalo 16 případů invazivních pneumokokových onemocnění a 5 nákaz meningokokovou meningitidou.

Výskyt meningitid kulminuje ve třech obdobích života: ve věkové kategorii do 11 měsíců, pak ve věku od jednoho do čtyř let a naposledy u seniorů nad 65 let. Četnost výskytu této nemoci ve zmíněných třech věkových kategoriích lze vyjádřit poměrem 160:5:70.

Rizikovými faktory, které výrazně oslabí imunitu dítěte, mohou být předcházející virózy, opakované záněty středního ucha, inhalace toxických látek (např. tabákového kouře), alergie, pobyt v kolektivních zařízeních, nedostatečná výživa aj.

Očkování

V České republice se uvažovalo o plošném očkování proti pneumokokům, dosud však k tomu nedošlo. Zadarmo jsou i nadále očkovány pouze děti z rizikových skupin. Rodiče mají možnost si pro své děti vakcínu zakoupit. Na trhu jsou nyní dvě vakcíny, sedmivalentní Prevenar (obsahuje sérotypy 4, 6B, 9V, 14, 18C, 19F a 23F) a desetivalentní vakcína Synflorix (obsahuje sérotypy 1, 4, 5, 6B, 7F, 9V, 14,18C,19F a 23F). Pro děti starší dvou let a pro dospělé je vhodnější polysacharidová vakcína Pneumo23.