Co je rotavirus zač?

Rotaviry jsou celosvětově nejčastější příčinou akutních průjmů a zvracení (gastroenteritid) u malých dětí. Až 95 % dětí prodělá rotavirovou gastroenteritidu (RVGE) před svými 5. narozeninami, nejvíce případů je ve věku do 2 let.

Rotavirus dostal svůj název podle tvaru kola s loukotěmi, které při pozorování v elektronovém mikroskopu připomíná (rota znamená latinsky kolo). Jde o sezonní vir, v Evropě se nejčastěji vyskytuje v zimě a v prvních jarních měsících.

Čím jsou rotaviry nebezpečné?

Rotaviry jsou velmi odolné a rezistentní vůči působení většiny dezinfekčních prostředků. Na povrchu předmětů včetně hraček či například na přebalovacích pultech na veřejných místech dokážou přežít několik dní, na rukou řádově hodiny. Tato vlastnost rotavirů spolu s nedůslednou osobní hygienou umožňuje rychlé šíření nemoci. Přenos onemocnění přímým kontaktem mezi dětmi i dospělými je velice snadný. Hlavním prokázaným způsobem přenosu je fekálně-orální cesta, kdy se z předmětů či rukou dostane virus do úst, následně se usídlí v trávicím traktu a z těla vychází stolicí.

Největším rizikem rotavirové infekce je dehydratace organismu. Jakmile obsah tělesných tekutin poklesne pod určitou úroveň, tělo se dostává do toxického stavu, hrozí metabolický rozvrat, šok a v nejzávažnějších případech i smrt. Děti mají ve srovnání s dospělými mnohem rychlejší metabolismus a vyšší poměr vody a sušiny v buňkách, proto u nich k dehydrataci a jejím následkům dojde daleko rychleji než u dospělého.

Příznaky rotavirové gastroenteritidy

Pro rotavirovou gastroenteritidu je typická trojice příznaků: horečka, zvracení a vodnatý průjem. Po krátké inkubační době stoupne dítěti teplota a opakovaně zvrací. Horečky a zvracení trvají 1–3 dny. Již během prvního dne se objevují také časté a velice objemné vodnaté stolice. Mezi další příznaky patří nechutenství v prvních 2–3 dnech nemoci, nadýmání (starší děti si stěžují na bolesti břicha, mladší reagují pláčem na každý dotek na bříšku), neklid, známky dehydratace různého stupně a vkleslá velká fontanela.

Pouze na základě těchto příznaků však není možné s jistotou určit, že původcem onemocnění je rotavirus. Přesnou diagnózu lze stanovit jen laboratorním vyšetřením stolice.

Průběh onemocnění

Průběh nákazy rotaviry může být bezpříznakový, lehký i velice vážný. Záleží nejen na imunitním vybavení každého jedince, věku a zdravotním stavu dítěte, ale také na kmeni rotaviru, který problém vyvolal, a na dalších faktorech. U novorozenců a kojenců do dvou měsíců věku se průjmová onemocnění vyvolaná rotaviry objevují spíše ojediněle a ve většině případů infekce proběhne asymptomaticky. Nejmenší miminka za to vděčí látkám obsaženým v kolostru a v mateřském mléce. Nejvyšší riziko představuje rotavirová infekce pro děti ve věku od 4 měsíců do 3 let, zejména pokud jde o jejich první infekci rotaviry. Nejvážnější komplikací rotavirových gastroenteritid je dehydratace s poruchou funkce ledvin a dalšími důsledky plynoucími z extrémní ztráty tekutin a minerálů.

Celé onemocnění trvá obvykle 5–8 dnů a často překvapivě náhle skončí. Toto náhlé ukončení nemoci je pro rotavirové infekce rovněž typické.

Léčba

Na rotavirové infekce neexistují žádné léky. Antibiotika jsou v léčbě neúčinná, a navíc mohou průběh onemocnění zhoršit. Základem léčby jsou okamžité doplňování ztracených tekutin (rehydratace), dietní opatření a probiotika (např. laktobacily).

Dětem s mírným nebo středním stupněm dehydratace, které nezvrací, se doporučuje podávat často a v malém množství chladnější, mírně přislazované roztoky obsahující minerály. Nápoje s vysokým obsahem cukru jsou naprosto nevhodné! Výborně se osvědčily orální rehydratační roztoky, jako je např. v lékárnách dostupný Kulíšek. U kojených dětí se doporučuje kojení nepřerušovat a mezi kojením podávat rehydratační roztok. Nekojeným dětem do 6 měsíců věku se k rehydratačnímu roztoku přidává poloviční či více ředěné mléko, které dosud dítě dostávalo. Mléka lze na nižší koncentraci ředit vodou, rýžovým odvarem nebo mrkvovým odvarem. Odvary můžete podávat i samostatně. Po poradě s lékařem můžete k rehydratačnímu roztoku přidat laktobacily.

K dietní stravě kojenců starších 6–7 měsíců patří kromě mléka mixované banány, strouhaná jablka, bramborová kaše, rýžové polévky, rýže s libovým masem, kuřecí vývar apod.

Vzhledem k tomu, že rotaviry poškozují střevní sliznici, je nutné začít podávat dobře tolerované potraviny hned, jakmile je to možné, aby se zabránilo dalšímu poškození střevní sliznice.

Pokud dítě silně zvrací a nedaří se do něj tekutiny dostat během prvních 12 hodin, je nutná hospitalizace. V nemocnici lékaři dodají dítěti tekutiny buď zavedením sondy do žaludku, nebo intravenózně (do žíly). Rotavirová gastroenteritida u nás patří mezi vůbec nejčastější příčiny hospitalizací dětí do 2 let.

Při horečce, která rotavirovou infekci často provází, je u malých dětí důležité podávání antipyretik ke snížení horečky a zajištění prevence vzniku febrilních křečí (zábaly, oplachováním vlažnou vodou, sprchováním – více se o tom dočtete v seriálu o první pomoci na str. 76). Pokud má dítě průjem a současně zvrací, je podávání léků velmi obtížné (dítě neudrží lék ve formě čípku ani sirupu) a je nutné situaci řešit v součinnosti s lékařem.

Prevence

Rotavirům se nedá úplně vyhnout, jsou součástí našeho života. Samozřejmostí by při ošetřování dítěte mělo být pečlivé dodržování hygienických pravidel. Z dezinfekcí platí na rotaviry pouze virucidní roztoky obsahující alkohol (o výběru a použití dezinfekce se poraďte s lékařem nebo lékárníkem!). Pokud máte více dětí, snažte se zabránit kontaktu nemocného dítěte se zdravými sourozenci nebo jinými dětmi a osobami.

Prodělání infekce stimuluje imunitní systém k tvorbě protilátek, případné další rotavirové infekce tedy mají mírnější průběh. Po dvou přirozeně prodělaných rotavirových infekcích se vyvine téměř 100% ochrana proti středně těžkému a těžkému průběhu onemocnění.

Účinnou ochranu před rotaviry představuje očkování. Vakcína se podává ústy ve dvou až třech dávkách (podle typu vakcíny a výrobce) a není hrazena zdravotními pojišťovnami. Rotaviry nejvíce ohrožují malé děti, proto Česká vakcinologická společnost ČLS Jana Evangelisty Purkyně doporučuje aplikovat 1. dávku rotavirové vakcíny od ukončeného 6. týdne věku miminka. Druhou, respektive třetí dávku je možno aplikovat s odstupem 4 týdnů, doporučuje se podávat ji současně s hexavakcínou, nejlépe do 16. týdne věku, maximálně do 24. týdne věku dítěte.