Sálající příznak – horečka

Když se dítěti znenadání prudce zvýší tělesná teplota, nejde o samostatné onemocnění, obvykle je jen jedním z prvních příznaků jiného onemocnění, např. prochladnutí, virózy či angíny… I když ji spolehlivě odhalíte přiložením dlaně na čelo dítěte, vždy ji změřte přesně – teploměrem!

Zvýšená teplota nebo horečka je obranný mechanismus, kterým se tělo brání infekci. Stimuluje imunitní systém k vytvoření a uvolnění protilátek. Nejčastější příčinou je proniknutí virů či bakterií do organismu. Pokud je onemocnění způsobené viry, teplota se obvykle vyšplhá vysoko, má ale kratší trvání – to znamená, že odezní v průběhu 2–3 dnů. V případě proniknutí bakterií do organismu může být tělesná teplota jen mírně zvýšená. Neustoupí-li do tří dnů, je potřeba vyhledat lékaře a zdravotní stav dítěte s ním konzultovat. Zvýšená teplota se zpravidla objevuje jako jeden z prvních symptomů nemoci. Její přesné změření, ale i to, jak dítě zareagovalo na její snížení, patří k základním informacím pro pediatra. Údaj, který lékaři poskytnete, pomůže přesněji určit diagnózu. Proto dříve, než se k němu vydáte, změřte dítěti teplotu vhodným teploměrem a v případě potřeby mu podejte léky antipyretika.

Normální tělesná teplota, zvýšená teplota a horečka

Normální tělesná teplota se pohybuje v rozpětí 36,0 °C až 37,0 °C.

Když u dítěte vystoupí tělesná teplota nad 37,0 °C, až do 38,0 °C, tak už mluvíme o zvýšené teplotě. Při tělesné teplotě nepřesahující 38,0 °C stačí zabezpečit dítěti dostatečný příjem tekutin a klidový režim. Jestliže dítě nechce ležet, nemusíte ho nutit, upřednostněte ale klidnější činnosti (např. kreslení). Až za 24 hodin po odeznění teploty může jít dítě ven.

Zda jde o symptom nějakého onemocnění, nebo o výsledek nadměrné pohyblivosti a živosti dítěte, bude spolehlivě jasné, když měření zopakujete znovu přibližně po hodině.

Od hranice 38,0 °C už mluvíme o horečce, tedy o vysoké teplotě, která vyžaduje podání antipyretik, u horečky nad 39 °C případně i aplikaci zábalů.

Co byste ještě o teplotě měli vědět? Normální, ale i zvýšená či vysoká teplota může během dne kolísat. Proto je potřeba v případě naměření zvýšených hodnot teplotu sledovat v pravidelných intervalech.

Nejnižší tělesnou teplotu naměříte mezi 4. a 6. hodinou ranní a nejvyšší mezi 17.–19. hodinou.

Jak se zvýšená teplota či horečka projevuje?
  • zčervenáním tváří dítěte (častý příznak),
  • návaly pocení,
  • zrychleným pulsem,
  • rychlejším dýcháním,
  • nechutí k jídlu,
  • někdy bývá provázena zimnicí,
  • nepokojem a mrzutostí dítěte,
  • v ojedinělých případech záškuby rukou a nohou, tzv. febrilními křečemi.
Správné měření tělesné teploty

U kojenců tělesnou teplotu spolehlivě změříte v konečníku. Při tomto způsobu měření se doporučuje jemně potřít konec teploměru např. dětským olejíčkem a opatrně zasunout do konečníku (1–2 cm). Nožičky přidržujte pokrčené v kolínkách. Při tomto způsobu měření je důležité vědět, že musíte odpočítávat 0,5–0,7 °C. Měřit tělesnou teplotu v konečníku můžete u dětí kdykoli, doporučuje se přibližně do věku dvou let, ale například i u lidí, kteří jsou v bezvědomí. Měření teploty v podpaží je vhodné u starších dětí, které dobře spolupracují. Podmínkou je, že dítě dokáže potřebnou dobu udržet teploměr v axilární (podpažní) jamce.

Tělesnou teplotu můžete měřit i v ústech, což se ale u dětí nedoporučuje vůbec – kvůli kousání do teploměru, ale i s ohledem na případné poranění.

U kojence či malého dítěte se zvýšená teplota změní na horečku rychleji než u starších dětí. Je to i proto, že jeho termoregulační schopnost nemusí být ještě dobře vyvinutá. Dítě při zvýšené teplotě či horečce nikdy přehnaně neoblékejte a nepřikrývejte příliš teplými přikrývkami. Dětské tělíčko sužované teplotou potřebuje totiž odvádět teplo skrze pokožku směrem ven z těla a přílišným zabalováním mu tento proces znemožníte. Proto je i vypocení pro dítě nevhodné.

S teplotou k lékaři jděte, pokud:
  • u kojence vystoupí nad 39 °C,
  • nedosahuje vysoké hodnoty, ale trvá déle než tři dny,
  • je horečka spojena s úporným zvracením nebo průjmy, ztuhlou šíjí, malátností, případně dítě odmítá pít.
Léčba horečky

Teplotu do 38,0 °C řešíme jen úpravou režimu. V případě, že tělesná teplota u dítěte vystoupí nad 38,5 °C, můžete ji snížit léky určenými ke snížení horečky, tzv. antipyretiky, na bázi ibuprofenu či paracetamolu. Lék podávejte ve formě sirupu, čípků nebo tablet a v přiměřeném množství dle věku a váhy dítěte. Další dávku stejného léku můžete použít po 6 až 8 hodinách od předcházejícího podání, pokud lékař krátkodobě nedoporučí změnu v dávkování. Při podání alternativního léku interval nerozhoduje. Pokud teplota neklesá pod 39,0 °C, dítěti aplikujte zábaly.

Jak podat dítěti lék na snížení horečky?

Každý rodič ví, že podat lék kojenci a batoleti bývá poměrně těžké. Dítě sužované horečkou se při podání sirupu kroutí, zatíná čelisti, jen aby nemuselo lék spolknout. I když se rodičům podaří vložit lžičku s lékem do dětských úst, následuje boj o spolknutí. Každý rodič zná své dítě nejlépe, a proto by měl v případě potřeby volit jinou formu léku – čípek. Tento způsob je vhodný i v případech, kdy horečku provází zvracení.

Febrilní křeče

Křeče z horečky jsou tiky nebo záškuby svalstva, především končetin, obvykle se objevují při kulminaci tělesné teploty. Zpravidla na krátký čas, v rozpětí několika vteřin až minut, je dítě v bezvědomí a na nic nereaguje. Nejčastěji postihují děti přibližně do věku 5 let. Febrilní křeče většinou odeznějí samy, jen ve výjimečných případech jde o projev celkového neurologického onemocnění. Faktem je, že v některých případech mají sklon k opakování. Proto pokud už se jednou u dítěte vyskytnou, lékař může předepsat lék Diazepam, například v rektální formě, který mohou rodiče dítěti podat při křečích a hodně vysoké teplotě do konečníku.

Důležité upozornění

  • Dětem nikdy nepodávejte antipyretika na bázi kyseliny acetylsalicylové (Acylpyrin, Aspirin, Anopyrin apod.). Tyto léky jsou spojeny se závažným Reyovým syndromem, který může poškodit játra nebo mozek dítěte, případně může končit i smrtí dítěte.
  • Příliš horká koupel či koupání v termální vodě, jejíž teplota přesahuje běžný průměr teploty vody na koupání, může snadno způsobit přehřátí dětského organismu, proto je koupání v ní pro děti nevhodné!
Víte, jak správně provést zábal?

Při teplotě okolo 39,0 °C jsou účinnými prostředky zábaly a omývání těla vlažnou houbičkou nebo froté žínkou. Omývání upřednostněte u dětí, které trpí onemocněními srdce nebo mají při horečce příliš studené nohy a ruce.

Omývání těla:

Připravte si do nějaké nádoby čistou vodu o teplotě 25 °C (vodu bez jakýchkoli přídavných látek, některé mohou obsahovat alkohol, který po vstřebání kůží může vyprovokovat křeče), děťátko vysvlečte donaha a vyždímanou houbou nebo froté ručníčkem namočeným do připravené vody otírejte dítěti tvářičku a tělo. Opakujte přibližně po dobu 10–15 minut. Voda se z povrchu tělíčka odpařuje, a tím dochází ke snížení tělesné teploty dítěte.

Postup při zábalu:

Potřebujete jednu suchou vrstvu z plenky či ručníku (případně prostěradla) a druhou vrstvu namočenou do vody teplé cca 25 °C, kterou dobře vyždímáte. Na postel položte nejprve suchou podložku, na to vlhkou chladnou podložku a na ni položte dítě. Přes jeho hrudník přeložte nejprve chladnou vlhkou část a potom tu suchou. Dítě ničím nepřikrývejte, jinak je nebezpečí, že se v zábalu zapaří!!! V zábalu můžete dítě ponechat přibližně 5 minut. Podle potřeby opakujte 3–4krát. Ačkoli dítě při aplikaci zábalu pláče, po chvilce zjistí, že v zábalu je mu lépe, a může dokonce i usnout.

Co byste měli o horečce vědět?
  • Dítě s teplotou či horečkou nikdy nenechávejte samotné, bez dohledu dospělé osoby.
  • Hydratujte – doplňujte tekutiny. Při zvýšené teplotě a horečce organismus ztrácí víc vody, a proto je nutné neustále ji doplňovat. Dětský organismus se dehydruje mnohem rychleji než dospělý, proto i když dítě tekutiny odmítá, často mu je nabízejte aspoň po lžičkách. Vyzkoušet můžete pití přes brčko nebo jakýkoli jiný způsob, který malému marodovi pomůže doplnit tekutiny.
  • Čípky či sirupy na snížení horečky podávejte od 38,5 °C rektální teploty. U čípků myslete na to, že zpravidla se jejich účinek naplno rozvine přibližně po 30 minutách; u sirupů či tabletek určených ke snížení horečky je to asi po 15–20 minutách.
  • Při zábalech nikdy nebalte končetiny – ruce ani nohy. Končetiny při horečce mohou být paradoxně velmi studené, někdy až s modrým nádechem. Má-li vaše dítě studené končetiny, zahřejte mu nohy – teplými ponožkami. Do zábalu balte jen trup dítěte.
  • Dohlédněte na to, aby vám v domácí lékárničce nikdy nechyběly léky na snížení horečky.
  • Záchrannou službu volejte vždy, když se u dítěte objeví febrilní křeče, při silných bolestech nebo úporném zvracení či bezvědomí.
  • Pokoj, ve kterém se nemocné dítě nachází, pravidelně větrejte, ale nepřehánějte to. Ideální je teplotu místnosti udržovat v rozpětí 22–25 °C.
  • Vzduch zvlhčujte zejména v topném období. Ručníky či pleny namočte do vody, můžete přidat i mořskou sůl, a rozvěste je na radiátory, případně i nad postýlku (podmínkou je dobré upevnění, aby si dítě „zvlhčovadlo“ nestáhlo na sebe), nebo si pořiďte zvlhčovač vzduchu (poradí vám v prodejně zdravotních potřeb).
Co pomáhá při rekonvalescenci?
  • Během období nemoci dítě asi nebude velký jedlík. Posilnění organismu při rekonvalescenci (uzdravování) je ale stejně důležité jako dodržování lékařem doporučené léčby. Proto byste svému dítěti měli zabezpečit dostatečný přísun vitaminů, zejména v přirozené, lehce stravitelné podobě – v ovoci a zelenině.
  • Provázejí-li teplotu či horečku bolesti v krku, pokrm můžete rozmixovat nebo podávejte kašovitou stravu. Jestliže dítě jakékoli jídlo vysloveně odmítá, nabídněte mu ovoce a zeleninu ve formě džusů – pokud je zředíte 50 : 50 s vodou, zajistíte přísun vitaminů a zároveň dítěti zpestříte pitný režim. Přísun tekutin lze doplnit i slepičím vývarem, který je účinným životabudičem.
  • Pokud je dítě už aspoň jeden den bez teploty, můžete s ním jít na chvilku ven. Vhodná je krátká procházka nebo jiná, nepříliš vyčerpávající aktivita. Z hlediska uzdravovacího procesu je důležitý přísun čerstvého vzduchu.
  • Všimněte si, kdy mělo vaše dítě naposledy stolici. Během horečky je pravděpodobné, že stolici nemělo – vzhledem ke sníženému příjmu potravy. Zlepšenou chutí do jídla by se defekace (odchod odpadních látek z těla ven) měla znovu upravit, protože zadržování stolice představuje pro tělo zátěž.
  • Jestliže jste se rozhodli posilnit imunitní systém dítěte, který je po zdolání horečky vyčerpaný, pomůže k tomu i klidné prostředí, psychická pohoda, přísun čerstvého vzduchu, dostatek vitaminů a hlavně probiotik.