Zvětšení nosohltanové mandle může vzniknout na konstitučním podkladě, zejména u malých dětí. Častěji se však nosní mandle zvětší po opakovaných zánětech a tehdy může být příčinou recidivujících onemocnění horních dýchacích cest a zánětů uší. Představuje mechanickou překážku dýchání – děti dýchají ústy, následkem je chrápání v noci, noční buzení. Časté záněty v oblasti nosohltanu brání přirozenému zmenšení nosohltanové mandle, která se u zdravých dětí od cca 8.roku věku zmenšuje a před pubertou ztrácí. Toto onemocnění postihuje nejvíce děti mezi 3. – 7. rokem života.

Příznaky zvětšené nosohltanové mandle

Hlavním příznakem je ztížené dýchání nosem – dítě dýchá převážně ústy, což zaregistrujeme, když dítě ukládáme spát. Ve spánku chrápe, skřípe zuby a probouzí se s pláčem (pavor nocturnus). Kvůli zhoršenému dýchání nosem se sekret (hleny) v nose hromadí, ale dítě je neumí vysmrkat. Hleny stékají po zadní stěně nosohltanu, dítě je vtahuje do hltanu a polyká je, což bývá příčinou nechutenství. Část hlenů může zatéct i do dýchacích cest a zpětně vyvolat dlouhotrvající a opakující se záněty hrtanu a průdušek, na čemž se samozřejmě spolupodílí i dýchání ústy. Dítě spí neklidně, na krátkou dobu může nastat i zástava dýchání (apnoe), ráno se budí unavené, ospalé. Pro ucpaný nos má huhňavou řeč (rhinolalia clausa).

Zvětšená nosní mandle stlačuje a ucpává ústí dýchací trubice, a to způsobuje nedostatek vzduchu ve středním uchu, postupně se vyvine zdlouhavý katar sluchové trubice, zánět středního ucha, až přechodná porucha sluchu.

Když zaregistrujete tyto příznaky, které jsou, myslím si, dostatečně jasné a viditelné, je nutné navštívit lékaře. Pokud byste uvedené příznaky ignorovali, nemoc se bude vyvíjet dále – v důsledku dlouhodobého dýchání pootevřenými ústy a chybějícího tlaku jazyka na tvrdé patro, vznikne tzv. gotické patro a anomální postavení zubů kvůli chybějícímu kontaktu se spodní čelistí. Postupně se vyvine plochý hrudník a kyfoskolióza. Chronické omezení dýchání způsobuje nedostatek kyslíku ve spánku. Následně stoupne hladina oxidu uhličitého v organizmu, v důsledku čehož může nastat až zaostávání duševního vývoje a intelektu. Dítě dlouhodobě dýchající otevřenými ústy a lapající po dechu při ucpaném nosu působí jako by „přihlouplým“ dojmem, rozvíjí se typický výraz obličeje, tzv. facies adenoidea.

Doplňující vyšetření

Na základě uvedených příznaků lékař provede bakteriologické vyšetření (kultivaci) z nosohltanu a doporučí vyšetření specialistou ORL, který provede komplexní nosní-ušní-krční vyšetření včetně palpačního či endoskopického vyšetření vegetace, případně tympanometrii a doporučí konzervativní způsob léčby nebo operační řešení. .

Při potvrzení diagnózy zvětšení nosní mandle (hypertrofie adenoidní vegetace) lékař zváží léčbu podle průběhu a tíže onemocnění (I. až III. stupeň). Podle výsledků kultivace může po uvážení naordinovat i cílenou antibiotickou léčbu. Po zhojení bakteriální infekce se časem může zvětšená nosní mandle opět zmenšit a obtíže ustoupí. V případě neúspěšné antibiotické léčby a přetrvávajícím výrazném zvětšení vegetace však musíme myslet na to, že zvětšená nosohltanová mandle je nejen ložiskem další infekce, ale může způsobit i vznik bakteriální alergie, i když dítě nemá výrazné příznaky poruchy horních dýchacích cest. Pak je indikována chirurgická léčba – adenotomie, tedy odstranění zvětšené mandle.

Technika samotného výkonu prošla mnohými změnami. Operace nosních mandlí se dříve prováděla většinou ambulantně s krátkou inhalační anestezií tzv. naslepo, kdy operatér nemohl provést odstranění nosní mandle pod kontrolou zraku. Po zvládnutí pooperačního krvácení byly děti prakticky týž den propouštěny do domácího ošetření.

Po takto provedené adenotomii docházelo v mnoha případech k recidivám onemocnění a k dorůstání nosní mandle z neodstraněných zbytků vegetace. Často musely být děti operovány i opakovaně. Proto v posledních letech odborníci ORL doporučují tzv. endoskopickou adenotomii v celkové anestezii, při které je dítě zaintubováno, celková anestezie je hlubší a operatér odstraní nosní mandli pod kontrolou zraku, takže k recidivám onemocnění dochází jen zřídka. Jedná se již o větší chirurgický zákrok s déletrvající narkózou. Proto jsou děti po tomto výkonu propouštěny z nemocnice domů až další den.